Tesla NC440 gramofon
GRAMOFONY
V 70. letech klasika co do možnosti přehrávání hudby. Po té je pomalu vytlačily stále se zkvalitňující kazetové magnetofony s různými systémy DOLBY B,C,S a poté i nastupující CD přehrávače.
Dnes gramofony prožívají malou renesanci nebo snad reinkarnaci ? Kdo může porovnat zvuk ze současných kvalitních gramofonů se zvukem z CD přehrávače zjistí,že digitálně zaznamenaný a tím i ořezaný zvuk na CD (DVD) nosiči se co do kvality nemůže rovnat s plnohodnotným analogovým záznamem na LP desce.
Vlastnil jsem různé gramofony TESLA NC 150, 300, 470. Nedávno jsem zakoupil za dobrý peníz gramo NC 440. Tento typ kdysi patřil ke špičce toho co Tesla v oblasti gramofonů vyrobila. Použité přenoskové paménko P1101, je věrnou kopií od firmy SME
Než jsem gramo opět instaloval do své audio aparatury provedl jsem na něm několik zásadních úprav. Na řídící desce s elektronikou pro ovládání otáček motorku M302 sem vyměnil všechny teslácké elektrolyty. Ty původní měly svodový proud. V obvodu oscilátoru jsem vyměnil uhlíkové odpory 0,125W za přesné jednoprocentní metalické. Staré trimry pro hrubé nastavení kmitočtu a jemné doladění otáček 33 a 45 byly vyměněny za víceotáčkové.
Síťový zdroj s transformátorem, který byl nevhodně umístěn blízko přenosky byl demontován a nahrazen novým , umístěným mimo šasi gramofonu.Do gramofonu je přivedeno jen pulzující ss. napětí 15V přes konektor na šasi umístěný do otvoru po zrušeném síťovém přívodu.
Toto napětí je stabilizováno na 9V přesným stabilizátorem. Z pulzujícího napětí je odvozeno napětí o frekvenci 100 Hz pro stroboskop z dvou růžových LED, které věrně napodobují svit doutnavky . Do řídících obvodů byl přidán blok pro koncové vypínání motorku po dojetí přenosky. Toto je vyřešeno elektromagnetickým snímačem polohy nově instalované závory na přenosce viz. foto. Tato závora je nastavena tak, aby došlo k vypnutí napájecího napětí motorku v polovině koncové vypínací dražky, setrvačností hmoty talíře pak přenoska dojede do konce drážky.
Přívod od přenosky z konektoru DIN na zkratovací spinač byl zrušen a instalován nový přívod od přenosky , Je napojen z konektoru DIN pětikolík v přenosce přímo na kabel s zlaceními konektory CINCH. Věškerá kabeláž v gramofonu je realizována stíněnými vodiči. Vrchní , střední a spodní šasi je propojeno CU páskem a uzeměno v jednom bodě s vývodem na zemnící dutínku. Tato dutinka je kabelem spojena přímo se zemnícím bodem na zesilovači.
Těmto úpravami se gramofon odvděčil ideálním odstupem brumu .Kolísání otáček je minulostí vzhledem ke stabilzaci napětí a ustabilzování zdroje 50 kHz v řídících obvodech.
POZOR!!!
Některé nové LP tituly se lisují ze záznamu, který byl pořízen pro CD nosiče a je tedy zatížen ořezáním kmitočtů nad 20000 kHz. Je znehodnocen digitálním předzpracováním.
Dále uvedený popis je volně přístupný na webu, vypustil jsem proto stránky s obrázky a odkazy na ně.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
HIFI - GRAMOFONOVÉ
CHASSIS NC 440
PŘÍRUČKA PRO OPRAVÁŘE
Ing. Antonín Křapa
Popis přístroje NC 440
Výrobek je určen pro přehrávání gramofonových desek, odpovídajících ČSN 368410, ČSN 368412,
ČSN 36 8413.
Skládá se z chassis, pokrytého maskou z kartáčovaného nebo černěného hliníku, na němž je pružně
zavěšen stejnosměrný bezkolektorový motorek M 302. Pohon na dělený talíř je proveden přímo pomocí
pryžového řemínku a řazení otáček se uskutečňuje změnou otáček motorku prostřednictvím elektronické
regulace. Přenoskové raménko je typu P 1101. Obvykle je přístroj osazen vložkou VM 2101, případně
jejím ekvivalentem. Přístroj je vybaven jemnou regulací otáček se stroboskopickou indikací, brzdou talíře
a zkratováním přenosky po vypnutí přístroje. Chassis je vestavěno do dřevěného soklu s průhledným
krytem.
Pracovní podmínky:
Rozsah teplot okolí: + 15°C až + 35°C
Maximální relativní vlhkost: 75 % při +20°C
Technické požadavky
Výrobek odpovídá po stránce bezpečnosti ČSN 3670 00. Po stránce elektrických
vlastností I. skupině ČSN 3684 01.
Technické údaje;
Jmenovité napájecí napětí 220 V
Druh proudu střídavý 50 Hz
Příkon 6 VA
Jmenovité otáčky talíře 45, 33 ot . /min
Rozměry 460 x 355 x 160 mm
Průměr a váha talíře 360 mm, cca 2,5 kp
Váha přístroje 11 kp
Odchylka od předepsaných otáček: Jemná regulace otáček musí dovolovat nastavení min. ± 3%
od předepsaných otáček (měřeno při 23°C ±3°C)
Kolísání otáček max ±0,15 %
Odstup cizího signálu nin 40 dB
Rozsah nastavení svislé síly na hrot 0,5-2,5 p
Síťový přívod je u základního provedení dvoupramenný, pevně připojený typ YH 2 x 0,5 mm2 s
pevně nalisovanou plochou vidlicí typu 12051. Celková délka přívodu je cca 2 m.
Audio kabel je stereofonní kabel. Je odnímatelný a na obou koncích je
opatřený normalizovanými konektory.
Celková délka přenoskové šňůry je cca 1,5 m.
Vzadu na přístroji je normalizovaná pětipólová konektorová zásuvka pro připojení
přenoskové šňůry.
Elektronická regulace M 302 - popis funkce
Na obr. 13 je schéma zapojení motorku včetně obvodů regulace a napájecího zdroje.
Oscilátor s tranzistorem T3 vyrábí VF napětí o kmitočtu 50 kHz. Je to obvyklé zapojení tříbodového
oscilátoru s vazbou do emitoru. Oscilační obvod je tvořen indukčností L1 a kapacitami C2 a C3. VF napětí se
odebírá z kolektoru tranzistoru T3 a vede se přes oddělovací odpor R3 a kondenzátory C4 C5 na bázi tranzistoru
T1, který pracuje jako výkonový zesilovač dodávající příslušné VF napětí komutační jednotce motorku. Odpor
R13 v emitoru T1, je zvolen tak, aby při potřebném napětí na výstupu nebyla překročena dovolená kolektorová
ztráta T1. Pracovní bod T1 je nastaven děličem z odporů R11 a R12. Kondenzátor C8 slouží k vyladění
primárního vinutí komutačních transformátorů do rezonance.
Princip komutace byl rámcově popsán v předcházející části, proto se zaměříme na detailní činnost
jednoho ze tří komutačních obvodů. Předpokládejme, že poloha rotoru je taková, že komutační transformátor
TR1 není přesycen polem komutačního magnetu, VF napětí indukované v sekundárním vinutí je usměrněno
diodou D3 a zbaveno zbytků VF složky kondenzátorem C12. Odpor R23 slouží ke stabilizaci pracovního bodu
tranzistoru T6. Činností komutace v závislosti na otáčkách rotoru vznikají v bodě 2 impulsy podle křivky 2
(obr. 13). Podle amplitudy impulsů, která se mění činností regulačního obvodu, je více nebo méně otevřen
tranzistor T6 regulující stejnosměrný proud ze zdroje do motorku.
Kondenzátor C14 slouží k další filtraci zbytků VF složky 50 kHz, která se dostane přes kapacitu báze -
kolektor T6 do bodu 1 a ovlivňovala by tachonapětí snímané přes diodu D5.
Aby regulační obvod udržoval konstantní otáčky motorku při různé zátěži na hřídeli, odebírá se z
motorku vzorek napětí, které je úměrné skutečným otáčkám motorku. Toto tzv. tachonapětí vzniká otáčením
rotoru z permanentního magnetu v těch vinutích motorku, kterými právě neprotéká proud. Indukované napětí
je obrácené polarity než napětí napájecí, což umožňuje jeho odběr přes diody D5, D6, D7. Jeho průběh v bodě 4
znázorňuje křivka 4. Tachonapětí je vedeno přes proměnné odpory pro nastavení otáček na diodu D8
zapojenou v propustném směru a dále na emitor regulačního tranzistoru T2. Kondenzátor C7 slouží k filtraci
střídavé složky tachonapětí. Pracovní bod T2 je nastaven děličem R6, R9, R8, a R14, R7, R10 v bázi T2. Na
stabilitě pracovního bodu regulačního tranzistoru závisí stabilita otáček celého systému, Proto je zde termistor
R8 kompenzující teplotní závislost tranzistoru T2, diody D8 a feritového magnetu rotoru. Potenciometrický
trimr R7 slouží k hrubému nastaveni otáčení motorku. Kolektor T2 je připojen do uzlu sériově spojených
kondenzátorů C4, C5 převádějící VF napětí z oscilátoru na bázi T1. Předpokládejme, že motorek se právě
rozbíhá a jeho otáčky ještě nedosáhly žádaných otáček nastavených odpory v obvodě tachonapětí. V bodě 7 je
tachonapětí malé a nestačí otevřít diodu D8. Tranzistor T2 je uzavřen, celé VF napětí z oscilátoru je přivedeno
na komutační jednotku a tranzistory T6, T7, T8 jsou úplně otevřeny postupně v závislosti na komutaci a motorek
dostává plné napětí zdroje. Otáčky motorku dále rostou až tachonapětí v bodě 7 dosáhne hodnoty, kdy se otvírá
dioda D8. V tom okamžiku se stane emitor T2 zápornější, napětí na emitoru stoupá dále, až v závislosti na
nastaveném pracovním bodu v bázi dochází k otevření tranzistoru T2. (Na přechod báze - emitor T2 a diodu D8,
se můžeme dívat jako na jedinou referenční diodu s možností nastavení referenčního napětí). Následkem toho
je část VF napětí z uzlu kondenzátorů C4 a C5 svedena přes tranzistor T2 a odpor R5 k zemi. Vytvoří se tak dělič
napětí složený z odporu R3 a kondenzátoru C4 v horní větvi, a z vnitřního odporu T2 a odporu R6 v dolní větvi.
V bodě 6 se tedy amplituda VF napětí zmenší. Následkem toho se přivřou tranzistory T6, T7, T8 regulující
proud motoru a jeho otáčky se sníží. Tím opět poklesne tachonapětí a vzroste VF napětí v bodě 6. Tento
pochod se opakuje, až se otáčky ustálí na hodnotě dané referenčním napětím T2 a regulačním odporem v
obvodu tachonapětí. V bodě 6 je tedy amplituda VF napětí nepřímo úměrná otáčkám motorku, Se zatížením
motorku otáčky klesnou a VF napětí v bodě 6 vzroste.
Motorek s regulaci je napájen napětím 9 V ze stabilizovaného zdroje. Stabilizátor je obvyklého zapojení
s možností jemného nastavení výstupního napětí. Napětí se nastavuje trimrem R4 (obr. I3 a 14) v bodě 8. Odběr
proudu celého motorku s regulací ze stabilizátoru je maximálně 75 mA.
Zařízení pro nastavení otáček
V přístroji HC 440 jsou na změnu otáček jako vnější ovládací prvky vyvedeny přepínač otáček ( Př1 ) a
potenciometr jemné regulace (R19).
Vnitřní nastavovací prvky jsou seřízeny tak, že otáčky nastavené přepínačem Př1 je možná
potenciometrem jemné regulace R19 přesně nastavit v prostředí s okolní teplotou +15° až +35°C.
To usnadňuje vestavěná stroboskopická indikace otáček. Nastavení je možné s rezervou minimálně ±
1% otáček. Přepínačem Př1 se přepínají jednotlivé větve odporů R24, R25 pro 33 ot/min. a R18, R15, R18 pro 45
ot/min. Termistor R15 vyrovnává teplotní závislost feritového magnetu rotoru při 45 ot/min., kde vzhledem
k rozdílným odporům v obou větvích nestačí kompenzace termistorem R8 pro oboje otáčky.
Na obr. 14 a 15 je schéma rozloženi součástí na desce zdroje a regulace.
Postup při nastavování otáček elektronické regulace
Za předpokladu, že zdroj, deska regulace i motorek pracují správně, (kontrola a opravy zařízení
budou uvedeny níže) můžeme přikročit k nastavení regulace. Přitom je třeba dodržet tento postup:
1) potenciometrický trimr R4 ve zdroji nastavíme tak, aby výstupní napětí v bodě 8 bylo 9 V
(gramofonový přístroj je v chodu a přepínač otáček Př1 v poloze "45").
2) potenciometr jemné regulace R19 nastavit na střed dráhy stejně tak i potenciometrické trimry R17,
R18.
3) přepínač otáček přepnout do polohy "33" a trimrem R7 provést hrubé nastavení otáček. Přístroj
musí být ve vodorovné poloze.
4) přenosku nasadit na desku a trimrem R25 provést přesné nastavení otáček (až se značky
stroboskopu zastaví).
5) přepínač do polohy "45" (přenoska opět na desce) a provést přesné nastaveni trimrem R17.
Nastavování otáček je nutné provádět při napětí sítě 220 V, kmitočtu sítě 50 Hz ±0,1 Hz v prostředí
s okolní teplotou 23°C ± 2°C. Při přenesení přístroje z prostředí s jinou teplotou je třeba vyčkat s
nastavováním otáček min. 1/2 hodiny, aby došlo k teplotnímu vyrovnání.
Tyto podmínky platí samozřejmě pouze pro nastavování vnitřních prvků regulace a měly by být
dodrženy, aby bylo zajištěno, že přístroj i za extrémních provozních podmínek půjde dostavit knoflíkem
jemné regulace (R19). Jinak přístroj pracuje v rozmezí teplot +15 až +35°C i když je nutno počítat s
občasným dostavením jemné regulace, hlavně zpočátku po zapnutí přístroje. Otáčky gramofonu NC 440
jsou na rozdíl od pohonu motorkem synchronním nebo asynchronním nezávislé na kmitočtu sítě. Naproti
tomu, stroboskopická indikace používá el. doutnavku jako světelný zdroj napájený přímo ze sítě. Je
závislý na kolísání kmitočtu sítě. Kmitočet sítě se udržuje s přesností 50Hz ±0,5 Hz. Max. odchylka 0,5 Hz
způsobí stejný posun značek na stroboskopu talíře, jako když se změní otáčky gramofonu o l%. Tato
zdánlivá odchylka nutí obsluhujícího, aby ji vyrovnal knoflíkem jemné regulace, čímž skutečně změní
otáčky gramofonu o 1%.
Tento fakt mluví. v neprospěch zabudované indikace otáček a do jisté míry neguje jednu z dobrých
vlastností použitého pohonného systému. Na druhé straně je nutné si uvědomit, že realizace kmitočtového
nebo napěťového normálu pro účely indikace otáček gramofonu tak, aby dovoloval nastavení otáček
s přesností ±0,1% ot/min. je velice nákladná a její použití se jeví samoúčelné, zvlášť když maximální
chyba vzniklá stroboskopickou indikaci je menši než tolerance otáček pro I. kategorii HiFi přístrojů podle
ČSN 38 8401.
Kontrola elektronické regulace - příčiny závad
Správnou funkci regulace je nejvhodnější kontrolovat osciloskopem na přístroji zapojeném jako
celek. Jen tak je možné bez speciálních přípravků bezpečně nalézt závadu a rychle ji odstranit. Samotné
měření napětí v jednotlivých bodech nepřináší spolehlivé výsledky, jelikož se v podstatě jedná o impulsní
techniku. Také to, že zařízení se skládá z části mechanické (motor) a elektrické (regulace) vzájemně se
ovlivňující, vyžaduje zcela specifický postup při hledání závad. Uvádíme několik typických závad a jejich
příčiny:
1) po zapnutí přístroje se motor netočí. Nerozběhne se ani v případě, že
jej roztočíme rukou ve směru hodinových ručiček.
Příčina závady: je-li na zdroji v bodě 8 (obr. 13) napětí 9V, je nutné zkontrolovat funkci oscilátoru v
bodě 3. Je-li zde VF napětí o amplitudě dle křivky 3 a kmitočet 50kHz ±10%, zkontrolujeme průběh v
bodě 6. Je-li zde VF napětí téměř nulové, je otevřený tranzistor T2 buď porušením nastavení děličem v bázi
nebo je T2 vadný. Podobně se projeví průraz diody D8, popřípadě se podstatně sníží otáčky motorku. VF
napětí se nedostává na bázi T1 a v důsledku toho jsou tranzistory T6, T7, T8 stále zavřené. Je-li VF napětí v
bodě 6, připojíme osciloskop do bodu 5. Chybí-li zde VF napětí, je závada v obvodu T1.
roztočíme rukou. Při zabrzdění rukou se motor zastaví v určité poloze.
Příčina závady: v tomto případě je nutné hledat závadu v některé větvi komutace. Otáčí-li se motor,
připojujeme postupně osciloskop do bodu 1, l´, l". Impulzy musí mít průběh podle křivky 1. Neodpovídá-li
průběh a impulzy v bodech 2, 2´, 2´´jsou podle křivky 2, je vadný příslušný tranzistor (T6, T7, T8). Chybí-li
současně v téže větvi impulz podle křivky 2 kontrolovaný v bodech 2´, 2´, 2´´ je vadná příslušná dioda (D1,
D2, D3).
3) Motor se po zapnutí rozběhne do maximálnlch otáček.
Příčina závady je závada je v přerušeném obvodu tachonapětí.
Přístroj vypneme a osciloskop připojíme do bodu 4. Rukou otáčíme malým talířem a tím přes řemínkový
převod motorkem. Na osciloskopu musí být průběh podle křivky 4. Frekvence je přitom závislá na
otáčkách motoru. Podobný průběh musí být i v bodě 7 na emitoru a kolektoru T2. Chybí-li někde
tachonapětí, je vadný příslušný obvod regulačních trimrů, přerušená dioda D8, vadný tranzistor T2 nebo je
závada v nastavení jeho pracovního bodu. Je-li zkratovaná některá z diod D5, D6, D7, objeví se v bodě 4 při
zapnutí přístroji průběh znázorněný na obr.16.
Je-li některá z diod D5, D6, D7 přerušená, je průběh v bodě 4 podle obr. 17.
Při správné funkci regulačního obvodu musí být průběh v bodě 6 podle křivky 6 a tachonapětí v
bodě 4 podle křivky 4 při normálním chodu přístroje. Ztráta kapacity jednoho z kondenzátorů C9, C13, C14,
má za následek podobnou závadu jako v případě poruchy jedné větve komutace. Je to způsobeno
proniknutím VF složky do obvodu tachonapětí a následného zablokování tranzistoru T2.
Nebyla-li nalezena závada podle tohoto postupu, může se jednat o závadu na vlastním motorku.
Elektrická kontrola funkce vlastního motorku H 302
1) Provést přerušení regulační smyčky odpájením přívodu z běžce potenciometru R19.
2) Přístroj připojit na síť 220 V. Na výstupu stabilizovaného zdroje ověřit nastavení výstupního
napětí 9 V. Případné odchylky dostavit trimrem R4.
3) Připojit nf milivoltmetr (např. BM 310) mezi body 4 a 11 na konektoru desky regulace a změřit
VF napětí na vstupu komutační jednotky motorku. Napětí musí být min. 4 V při kterékoliv poloze rotoru
(při přibrzdění a otáčení motoru rukou). Je-1i VF napětí menší než 4 V, je třeba provést opravu desky
regulace. Při pootáčeni rotoru nesmíme najít žádnou mrtvou polohu.
4) Odpojit vývod č. 16 od konektoru na desce regulace a připojit na něj - pól zdroje stabilizovaného
napětí 6 V, +pói zdroje připojit na vývod č. 4 konektoru na desce regulace.
5) Mezi body 4 a 11 na konektoru desky regulace (obr. 12) připojit nf milivoltmetr. Napětí musí být
větší než 4 V. Motor se musí otáčet.
6) Otáčky motoru musí být v rozmezí 3000 - 3700 ot/min. Při zatížení hřídele motorku momentem
10 pcm, nesmí otáčky klesnout pod 1900 ot/min. Snímání otáček se provádí vhodnou metodou (např.
stroboskopicky s otáčející se řemeničky na hřídeli motorku, nebo snímáním pulzů z vinutí motorku mezi
body 16-l3; 16-8; 18-1 na konektoru desky regulace nebo metodou osciloskopickou. Při snímání čítačem
nebo metodou osciloskopickou násobit odečítaný údaj třemi pro dosažení hodnoty otáček za minutu.
7) Kontrola průběhů na komutační jednotce se provádí následovně:
osciloskop připojit mezi body 4 a 9 na konektoru desky regulace. Na stínítku osciloskopu musí být průběh
podle obr. 18. Stejné průběhy musí být mezi body 4-2 a 4-14. Pokud na stínítku obrazovky osciloskopu
nebude přibližně tento průběh, je závada v obvodech komutační jednotky v motoru.
V tom případě se přesvědčíme, zda je obvod mezi body 4-14, 4-2, 4-9, a 11-2, 11-9 a 11-14 na konektoru
desky regulace po vyjmutí desky regulace z přístroje.
8) Kontrola průběhů na vinutích motorku se provádí následovně:
osciloskop připojit mezi body 4 a 1 na konektoru desky regulace. Na stínítku osciloskopu musí být průběh
Stejné průběhy musí být mezi body 4-8 a 4-13. Začátky a konce sepnutí (obr. 19) musí být přibližně
ve stejné výšce. Pokud na stínítku obrazovky nebude žádný průběh nebo průběh jiný, je nutno hledat
závadu v té větvi, ve které měříme. Např. větev 4-13 - vadný tranzistor T8, přerušená dioda D1, přerušené
vinutí M3. Obvod vinuti kontrolujeme mezi. vývody po odpájení od bodů 16-13, 16-8 a 16-1 na konektoru
desky regulace. Odpor vinuti je přibližně 26 Ώ.
Mechanická kontrola M 302
Motorek musí být lehce otočný v ložiskách. V žádném případě nesmí zachytávat nebo drhnout.
Kontrola se provádí při sejmutém řemínku z řemeničky motorku ručním otáčením hřídele rotoru ve směru
pohybu hodinových ručiček. Případné nedostatky lze odstranit povolením matice M3 ve spodním víku a
jemným dotažením nebo povolením stavěcího šroubu. Zajištění polohy provést dotažením matice M3
(obr. 9). Samomazná ložiska motoru jsou mazána olejem T3C a zásoba oleje vystačí na cca 1 000
provozních hodin. Mazáni horního ložiska se provádí na horní části rotoru vyčnívajícího konce hřídele,
spodního ložiska po odšroubování matice M3 a stavěcího šroubu ve spodním viku motoru.
Celý systém motoru je umístěn v ocelovém pouzdře a mechanicky zajištěn kroužkem z pružinového
drátu. Odejmutí tohoto pojistného kroužku má za následek vypadnutí celého systému motoru z pouzdra a
porušení nastavených poloh komutačních prvků. Po opětovném složení motorku není již zaručeno přesné
nastavení těchto poloh.
Proto jakékoliv zásahy do motorku mimo mazání ložisek a nastavení stavěcího šroubu pro zajištění
lehce otočného chodu se mohou provádět jen ve výrobním podniku, kde jsou k dispozici speciální měřící a
nastavovací přípravky. V opravně se může provést pouze kontrola nastavení těchto parametrů.
Kolísání:
V přístroji NC 440 je použit převod motorku na talíř řemínkem. Je všeobecně uznáváno, že
řemínkový převod je dokonalejší než převod vloženým třecím kolem. Pokud se týče odstupu, je to
nesporné, neboť pružný řemínek pomáhá dokonale odfiltrovat chvění přenášené z motorku na talíř.
Jinak je tomu u kolísání. Zatím co u převodu mezikolem se na vlastním kolísání podílí převážně
vlastnosti mezikola jako geometrická přesnost, homogennost třecího materiálu na obvodě a tření ložiska
mezikola. U převodu řemínkem se těžiště problému přesouvá na tření ložiska talíře, hmotu talíře a
vyvážení talíře. Dále velkou roli hraje správný poměr mezi poddajností řemínku a hmotou talíře.
Samozřejmě se uplatňuje vliv vlastního řemínku.
Vzniklý rozdíl je způsoben uvolněním vazby mezi motorkem a talířem způsobený poddajností
řemínku. Pro dosažení stejné hodnoty kolísání je při řemínkovém převodu nutné věnovat zvýšenou
pozornost čistotě ložiska talíře, jeho mazání a vyvážení talíře. Více než u převodu mezikolem se uplatňuje
hmota talíře.
Je třeba zachovat určitý poměr mezi hmotou talíře a poddajností řemínku, aby se zbytečně
neprodlužovala doba rozběhu talíře po zapnutí a nezvětšoval se skluz otáček po zatížení přenoskou. Z toho
důvodu je také v přístroji HC 440 použito řemínku čtvercového průřezu a klínové drážky na hnací
řemeničce motorku. Tyto záležitosti jsou však spíše rázu konstrukčního. Z hlediska opravářské praxe je
třeba se při zhoršeném kolísání přístroje zaměřit na čistotu a kvalitu ložiska talíře a vlastní řemínek.
Motorek s regulací se na výsledném kolísání prakticky nepodílí. Při měření hodnot kolísání pod 0,1% je
nutné dbát na čistotu měrné desky a v případech, které vzbuzují pochybnost použít desku novou.
Odstup:
Číslo 40dB vyjadřující minimální odstup přístroje NC 440 není nikterak závratné a přece je u tohoto
přístroje podstatný rozdíl v kvalitě mechaniky ve srovnání s přístrojem např. NC 140, který je osazen
přenoskovou vložkou krystalovou a jehož hodnota odstupu se pohybuje rovněž kolem 40dB. Je to
způsobeno různými použitými přenoskovými vložkami s rozdílnými poddajnostmi snímacích systémů. Při
tom je třeba si uvědomit, že charakteristika filtru A je rovná v pásmu 10 - 315 Hz. To znamená, že stejně
jsou vyhodnocována chvění, jak v pásmu slyšitelném (30 - 100 Hz reprezentující složky chvění např.
asynchronních motorků), tak i pod tímto pásmem slyšitelnosti (pásmo 5 - 20 Hz).
Na obr. 20 je typický průběh kmitočtové charakteristiky v oblasti nízkých kmitočtů u vložky
krystalové (a) a magnetodynamické (b). Z obrazu je zřejmé, že při stejné mechanice gramofonu může dojít
při použití vložky magnetodynamické ke zhoršení odstupu až o 15 dB, jelikož spektrum chvění obsahuje i
složky pásma subakustického. Vyřešit mechaniku tak, aby bylo dosaženo zlepšení o tuto hodnotu
znamená dokonale odfiltrovat nízké kmitočty. To není snadný úkol, protože kromě chvění vlastního
motorku (přístroj NC 440 - 13 Hz při 33 ot/min.) se zde začínají uplatňovat i jiné vlivy. Chvění motorku je
odfiltrováno pružným závěsem motorku s vlastní rezonancí kolem 5 Hz. Dalším zdrojem těchto nízkých
kmitočtů je sama měřící deska a to její i malé nerovnosti, které snímá velmi poddajný systém
magnetodynamické vložky. Nejedná se tedy jen o hluk vlastního gramofonu, ale pro správný výsledek
měření je také nutné vyloučit vliv měrné desky na nejmenší míru. Používá se buď skleněné desky ze
zrcadlového skla (místo prázdné drážky měrné desky), nebo speciální měrné desky - přesněji originálu
řezaného přímo do záznamové fólie. Rovněž prostředí, ve kterém se měření provádí; musí být klidné a
chvění přenášející se na vlastní přístroj zvenčí musí být dokonale odfiltrováno použitím odpruženého
závěsu pro celý přístroj. Bez tohoto zařízení je měření problematické i v prostředí relativně klidném.
I při dodržení těchto zásad je určení odstupu přes hodnotu 40 dB pouze informativní.
Byl-li přesto naměřen odstup malý, je nutno se zaměřit na motorek a jeho závěs. Motorek s držákem
nesmí přicházet do styku s panelem. Řemenička motorku musí být prostá nánosu pryže z řemínku a celé
chassis řádně dotaženo svorníky k soklu přístroje. Rovněž elektrický odstup přístroje a celého pracoviště
musí být o 20 dB větší než naměřená hodnota odstupu mechanického. Zkušenosti ukazují, že hluk ložiska
talíře není pro odstup kritický.
Náhledy fotografií ze složky Tesla NC 440 gramofon
Komentáře
Přehled komentářů
Ono to s tím kmitočtovým rozsahem LP není tak úžasné. GZ Loděnice například doporučuje omezit rozsah do 16 kHz, aby se vyloučily problémy vysokých kmitočtů zvláště u středu desky, kde je snímací rychlost již více jak dvakrát nižší než na náběhové drážce (pro 33,33 min-1). Mezní kmitočet je dán kromě toho i velikostí zaoblení hrotu přenosky. Prostě LP má, zvláště u středu, velké problémy s vysokými kmitočty, u kterých musí silně snižovat amplitudu. Viz heslo "vinyl master gz" v gůglu. Nebo si přečtěte knihu "Gramofon, jeho provoz a technické využití" od pana Pešáka. Systém CD nemá z těchto problémů ani jeden, jede do 20 kHz v od začátku do konce a na úrovni až 0 dB. Použitelný odstup má přes 80 dB. To, že CD hrajou často hůře, není technickými možnostmi tohoto systému, ty jsou podstatně vyšší, než u LP, ale tím, že je jejich mástrování pomršeno kompresory dynamiky (tzv. Loudness War). Pokud je CD namástrováno perfektně, nemá na něj žádný vinyl. Nejvíce se to projevuje v absenci rušení, ostupu šumu i hluku a vyniukající dynamice. A také v neničení záznamu přehráváním...
Re: schema
(Oldřich Urbanec, 29. 4. 2014 17:03)Schema vám pošlu na Váš e-mail, pokud mi ho dáte. Oldřich Urbanec
Re: schema
(pietro, 16. 8. 2012 13:32)
Nasiel takytu popis a schemy, bude to stacit?
http://www.stereodisco.sk/index_soubory/equipment/tesla_nc440.pdf
Obrázky k textu
(Oldřich Urbanec, 29. 4. 2014 16:59)
Moc děkuji za příručku, je snad jediným návodem pro amatéry jak seřídit řízení motoru M302. V textu jsou odkazy na obrázky např. obr. č. 13, které jsem nenašel. Je možné všechny obrázky dohledat a kde? Děkuji za odpověď. Zprávu, prosím, pošlete na oldrich.urbanec@seznam.cz.
Děkuji.
Oldřich Urbanec
Gramovon NC440
(Miroslav Horáček, 2. 12. 2013 0:48)Vážený kolego, kde prosím najdu obr. 13, na který se odvoláváte ve vašem textu k elektronické regulaci otáček gramovonu NS440. Díky za odpověď, s útou M.H. (malyhorak@seznam.cz).
Motork k NC 440
(David, 6. 1. 2013 17:56)Dobrý den, nevíte kde by se dal sehnat motor k tomuto gramofonu NC 440 ? Hodne děkuji :)
Kmitočtový rozsah LP
(Mikrob, 27. 11. 2014 22:00)